Články

Šílení řidiči a usměvavý funebrák (Právo 14.7.2008, Názory čtenářů)

Píši vám na základě článků ve Firmě o dopravní situaci. Z desítek tisíc rozhovorů s profesionálními řidiči mohu konstatovat, že jen velmi malé procento dopravních firem má zájem o optimalizaci ekonomického profitu v závislosti na bezpečnosti práce svých řidičů. Velká část nedodržuje bezpečnostní přestávky – nutí své řidiče jezdit nonstop a odpočinek řidičů před jízdou obchází nejrůznějšími vynucenými písemnými potvrzeními.

Jen málo dopravců na dálkových trasách nasazuje dvojici řidičů. Důsledkem toho je unavený, nepozorný řidič, který osobně ručí za několikamiliónový kamión a mnohdy desetimiliónový náklad. U dálkových autobusů i za cestující.

Vše je na řidičích, dopravci jen honí zisk

Existují zákonné technické prohlídky vozidel, normy pro budování bezpečných komunikací. Ale ten nejdůležitější dopravní element z hlediska dopravní bezpečnosti – řidič – jezdí unavený, nespokojený a popudlivý. Svědčí o tom stále četnější selhání profesionálních řidičů.

Program zelených včetně skupin ekologických aktivistů se zavedením celoročního zákazu jízdy v pátek a podobných aktivit bránících budování moderních komunikací je příkladem činnosti paradoxně proti přírodě, proti lidem, řidičům, obyvatelům vesnic s projíždějícími kamióny. Kde je základní úvaha o optimalizaci vztahu mezi ekonomikou a bezpečností. Jen řidič je ze zákona zodpovědný za dopravní bezpečnost. Tu mu z velké části negativně ovlivní jeho zaměstnavatel časovým stresem a nezřídka také vyděračským právním vztahem. Proto je třeba zavést pravidelné důkladné kontroly dopravních firem – s důrazem na dodržování pracovních režimů a celkovou bezpečnost práce řidičů.

Inzeráty v médiích potvrzují velký nedostatek řidičů kamiónů a autobusů. Jen několik velkých dopravních firem pozitivně přistupuje k normám AETR a má vypracovaný sociální program pro řidiče. Ty si jsou vědomy nedostatku zkušených řidičů, a proto se jim věnují.

140 km/h je lepší než 160

Již delší dobu existuje úvaha ministra dopravy o zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 160 km/h. To znamená 100 m za pouhé dvě sekundy. Solidní manévr předjetí s dodržením bezpečné vzdálenosti trvá okolo pěti vteřin. Úvaha o plynulosti dopravního provozu na dvouproudé komunikaci mezi četnějšími feliciemi, staršími škodovkami a moderními superby dostává velmi negativní rezultát: Nebezpečné předjíždění, nedodržování odstupu a všeobecnou podporu riskantní jízdě. Úvaha o 140 km/h na vybraných komunikacích by vzhledem k četnosti starších vozidel byla přijatelná ještě na dalších několik let.

Neblbněte, vždyť jsou tady lidi!

Jako spoluautor argumentů pro řidičák na zkoušku pro začínající mladé řidiče a zejména motorkáře, kteří milují adrenalin – těm chci vzkázat: typicky český vztah k zákonům byl vždy švejkovský. To ale platí v „klídku hospodských nebo kancelářských stěn“, ale na silnici, kdy život vlivem rychlosti má jiné dimenze – lze ze Švejka jen zdůraznit: „Neblbněte, vždyť jsou tady lidi!“ Moudrý Jan Werich by k tomu adrenalinu dodal: „Užívat si to? Jistě, jenže když jste v nejlepším, přijde usměvavý funebrák!“ Motivace mladých lidí k přizpůsobivému chování vůči druhým řidičům a chodcům musí být postavena na úctě k životu, na někdy drastickém a nepříliš etickém ukazování následků dopravních nehod. Zde bych použil svého oblíbeného Hemingwaye: „Pach smrti musí člověk znát, aby ve smrti smrt nenáviděl a obdivoval se kráse života.“

Jiří Seidlic
dopravní psycholog

Mladí řidiči neuznávají pravidla (Lidové Noviny 23.5.2008)

Článek Mladí řidiči neuznávají pravidla obsahující rozhovor s členem našeho týmu PhDr. J. Seidlicem je možné přečíst zde.

Řidičák na zkoušku (Psychologie dnes 8.1.2008)

Článek Řidičák na zkoušku, k jehož spoluautorům patří i člen našeho týmu PhDr. Jiří Seidlic, je možné přečíst zde.